Rekonstrukce Hadích lázní
Založeno: 02. 08. 2010 | Počet příspěvků: 11
Inženýrská firma Treinvest, patřící do skupiny JTH Group, a.s. (tedy přímo spojená s Jaroslavem Třešňákem), si nechala zpracovat studii rekonstrukce budovy Hadích lázní, které ji patří. Ateliér Milana Míška a manželů Sedláčkových MISE s.r.o. zpracoval adaptaci na wellness lázně a restauraci.
Co návrhu říkáte?
Vložte odpověď:
Diskuze
Jan.Voch | 18. 04. 2013 | 23:35 Odpovědět
Žádný ,,mrakodrap,, tady má práce habaděj........
Petr | 13. 12. 2011 | 12:14 Odpovědět
K této rekonstrukci mám jen jednu poznámku.
Už aby to bylo! ;-)
honzah | 09. 08. 2010 | 15:26 Odpovědět
možná by bylo dobré dát odkaz na více obrázků:
http://www.architekti-mise.cz/cs/17/projects/rekonstrukce-objektu/
aladin | 10. 08. 2010 | 00:39 Odpovědět
já jsem viděl všechny projekty na Vámi uvedených stránkách již v minulosti a stále k tomuto návrhu nemám výhrady. Poměrně se mi to líbí. Pořád lepší než stávající situace, kdy budova jen chátrá a za pár let by se zbourala s argumentem, že ohrožuje okolní chodce.
Nejvíce se mi příčí zamýšlená stavba hotelu místo bývalých městských lázní. To se mi skutečně nelíbí ani trochu. Obě krají partie jsou tak veliké, že se ztrácí střed, který jediný připomíná původní stavbu.
arch.sedláček | 10. 08. 2010 | 12:49 Odpovědět
Těším mě . že se vůbec našel někdo, jenž ztratil pár minut, aby si prohlédl obrázky a má názor.
S architekturou je ta potíž, že jako dílo musí splňovat dvě kvality: funkci a estetiku. Ta první je příliš objektivní - měřitelná a dosaditelná do tabulky má dáti / dal. Druhá je zase příliš subjektivní a proti názoru líbí / nelíbí neexistují argumenty a v tom je svým způsobem investor i divák svobodný. Architekt vždy hledá kompromis.
Mimochodem těch pár obrázků na webu nemá dostaečnou vypovídací schopnost, které bez kontextu, situace, dispozic a provozu jsou jen reklamním letákem.Pokud budete mít hlubší zájem o informace o některém z projektů rád vám je poskytnu / v rámci souhlasu klienta samozřejmě/.
jan.zastera@centrum.cz | 12. 08. 2010 | 11:33 Odpovědět
Jen stručná poznámka ke "dvěma kvalitám architektury": toto chápání opravdu může být fatální potíží, která nakonec způsobí, že je projekt pouhým nedostačivým kompromisem mezi realizovaným mamonářstvím ze strany investora a ušlechtilou, ovšem dodatečně šroubovanou snahou tento primární cíl estetizovat.
Kde je psáno, že funkcí nemůže být i estetično samo nebo že nemůže mít zásadnější podíl na funkčnosti? Bohužel k tomu je ze strany zadavatele nutná jistá dávka nadhledu, velkorysosti a "osvícenosti". Opravdová ochota investovat také do veřejného prostoru (anebo krásy), a nikoliv výhradně do budoucího výnosu. Absence tohoto přístupu z nové stavby Městských lázní bohužel čiší.
Zde se ztotožňuji s názorem aladina: mohutnost obou postranních křídel stavby zcela utápí to staré průčelí a degraduje ho na podružný relikt - místo toho, aby z něj celá stavba vycházela. Mám dojem, že to způsobuje nejen výška těchto partií, ale i uniformní kvádrový tvar, který neustoupí ani tam, kde by to člověk v souvislosti se starou fasádou a střechou výslovně očekával.
K fasádě: nutno předeslat, že jakkoliv se mi nápad se stromy líbí, nepovažuji ho zde za vhodný. Kupř. v současné "moderní" hudební kompozici je vcelku obvyklé uchopovat (i několik set let) starý materiál i historické formy, inspirace, a ohýbat je, stavět do netypických kontextů, kreativně přetvářet, aktualizovat. Zaráží mě, že u takovéhoto projektu, který má jednoznačně odkazovat k něčemu historickému, jsem tento princip vůbec nezaregistroval. Pak člověk jen stěží nachází nějakou jednotu, prolnutí. Začít rekonstrukci starého objektu (anebo pouze jeho fasády) demolicí je poněkud odvážný krok, v případě Městských lázní v kontextu tohoto návrhu evidentně příliš odvážný. Bohužel mám pocit, že by bylo smysluplnější na staré lázně zapomenout a postavit úplně novou, čistou stavbu. Takovýto prostý, nereflektovaný odkaz k něčemu, co tam stávalo dřív, považuji za samoúčelný a poněkud neestetický.
Musím ovšem pochválit kupř. projekty Hadích lázní nebo Úředního domu. Jak se z toho mála zdá, tak zde je snaha zachovat, estetizovat a zároveň zfunkčnit v naprosté rovnováze.
arch.sedláček | 12. 08. 2010 | 14:39 Odpovědět
Předem mi dovolte poděkovat za velmi sofistikovanou kritiku. Už dlouho jsem nečetl tak zdůvodněný názor a proto, byť není pro mě lichotivý akceptuji ho a shledávám poučným.
Musím doplnit svůj předchozí obecný komentář ..dům se stává architekturou pouze pokud je jeho funkce v synergické jednotě s jeho estetičnem...což přeloženo znamená , že investor a architekt naleznou ten bod G ve kterém to tak je.
Vlivů působících na proces vzniku domu je mnoho a na rozdíl od jiných kreativních počinů / hudby, literatury, sochařství, malířství atd/ má architektura ještě další "rozměr" užitnosti s přímou vazbou na funkci, techniku, provoz a ekonomii.
Ke studii Městských lázní jen dodávám, že se zatím jedná o první krok a pokud bude proces pokračovat, zcela jistě budeme reflektovat kritiku.Hledání úměřeného řešení nekončí. Rád bych podstatně upravil objem stavby. Ale za kontrastem repliky německé secese... / mimochodem replika fasády je požadována památkáří / ...se skleněnými hranoly křídel si stojím, přičemž si uvědomuji , že by bylo "jednodušší" a méně kontroverzní navrhnout nový dům jednotné formy.
jan.zastera@centrum.cz | 12. 08. 2010 | 18:11 Odpovědět
Díky za odpověď, moc mě těší Váš vstřícný, komunikativní přístup.
Určitě jste zaznamenal, že většina kritiky byla směřována právě směrem k investorovi, kde jsem se snažil vyjádřit především následující. Dříve byli lidé ochotni investovat obrovské úsilí a prostředky do oné estetické roviny architektury: estetická bohatost byla nejen nějakým obligátním přívažkem, ale zcela rovnocennou přirozeností stavby stejně jako schody do patra (rozuměj užitnost).
Rád bych podotknul, že všechny vlivy na vznik domu, které jmenujete, akceptuji. Ale myslím, že je zřejmé, že pokud je stavbě věnována dostatečná péče (a tím míním nejen projekt, ale zde především finanční zajištění), tak se nabízejí řešení nesrovnatelných kvalit a symbióza technického řešení, funkce, provozu s estetikou stavby nabývá také zcela jiných rozměrů. Tím chci říct jediné, a to, že když někdo zbourá Městské lázně, tak by měl být dostatečně zodpovědný a počítat s tím, že by měl zafinancovat adekvátní kvalitu.
Myslím, že asi nejlépe sám zhodnotíte, jestli dnes bývá výsledek definován ve větší míře rentabilitou, anebo kreativitou a snahou vytvořit hodnotu. Já mám dojem, že k tomu "naši", soudobí investoři zatím nedospěli a že v otázce, jestli něco dělat za draho a složitě, když je k tomu netlačí ani památkový úřad, mají jasno. Ale naprosto chápu pozici architekta, který pak dělá vše, co umí, v takto omezených podmínkách.
Ještě bych se rád vyjádřil ke zmiňovanému kontrastu německé secese a skleněných hranolů. Kontrast je přirozený, nutný vztah, který do kompozice vnáší rozmanitost, členitost, dynamiku, napětí. Ovšem pokud má stavba působit jako celek a člověk ji tak má chápat přirozeně, je nutné vyhmátnout tu správnou pozici rovnováhy mezi kontrastem a jakýmsi dostředivým, scelujícím pnutím. Významným scelujícím prostředkem, tam kde se vzdáváme stylové jednoty (a je zcela pochopitelné, že dnes nechcete stavět secesní hotel), je motivické, tematické soustředění. V našem případě je jeho východisko, "materiál", definován požadavkem památkářů, tedy tím, že středem všech úvah nad novostavbou má být replika původní fasády. Rád bych zde podotknul, že z mnoha důvodů je při vytváření kontrastů výhodnější, funkčnější a "stavebnější" využívat spíše než kontrapozice dvou nahodilých myšlenek kontrapozice dvou velmi odlišných variant téže myšlenky. Kompozice se tak nebude tříštit, ale i v případě krajně prudkých kontrastů zůstane organicky celistvá.
Přeji mnoho úspěchů při další práci na projektu!
arch.sedláček | 13. 08. 2010 | 12:21 Odpovědět
To nám ta diskuse pěkně pokračuje a vůbec jsme si nevšimli, že tématem nejsou Městské lázně, ale lázně Hadí. Zatímco původní stavbu ML už bohužel odnesl čas a její náhrada jiným domem je věcí budoucí, tak klasicistní HL tu stále ještě jsou a volají o pomoc.
Prezentovaný návrh chce ukázat, že je lze oživit a navíc doplnit tak, aby byl potenciál využit a atraktivita parku posílena. Z obrázků to možná není patrné, ale zde jsme se vědomě dopustili "kopírování" původního tvarosloví kolonády a s vyjímkou drobného doplnění parteru vše "kontrastní" skryli dovnitř.
Váš exkurz do škály nuancí a principů kontrastu podaný na malé ploše této diskuze mě opět velmi poučil, byť si bohužel ve své práci nemohu příliš často dovolit akcentovat akademický přístup k řešení tak vysoce prozaickému činu jakou je užitná stavba...tím chci říci, že mě to samozřejmě mrzí., ale jak jste již také psal je to z velké části dáno možnostmi a schopnostmi klienta. Musíme si uvědomit, že to ve velké většině není donátor nebo mecenáš, ale podnikatel a je podstatou pozitivního, idealistického myšlení archtekta věřit, že pokud kumulace kapitálu dosáhne dostatečného objemu...dojde i na čisté estetično. Myslím, že moji klenti jsou vesměs v tomto ohledu velmi nadějní a umějí i naslouchat.
Jakub Mráček | 20. 08. 2010 | 14:11 Odpovědět
Pánové, ceníme si vaší debaty, ale ona sem (jak pan Sedláček poznamenal) skutečně nepatří. Omlouvám svůj rest a odkazuji vás na diskuzi přímo ke studii Městských lázní.
http://teplice-teplitz.net/diskuze/cist/nazev/6-mestske-lazne-teplice
aladin | 07. 08. 2010 | 16:08 Odpovědět
K tomuto návrhu nemám vcelku co vytknout. Nyní lázně jen chátrají a takto by se mohly oživit. Navíc mi nepřijde přestavba tolik násilná.