TEPLICE///TEPLITZ - architektura na severu Čech

O obnově architektonické paměti a projektu Teplice-Teplitz.net

Projekt Teplice - Teplitz.net vznikl přímou inspirací (a hecováním) autory stránek Ústí - Aussig.net. Společný podtitul "Architektura na severu Čech" takové spojení vysvětluje, zároveň ale nabízí otázku, jestli jenom něco nezdvojujeme. Vzhledem k tomu, že řada architektů působila jak v Ústí, tak v Teplicích, mohl by se takový počin zdát takřka zbytečný. Ve skutečnosti tomu tak ale není - obě města jsou svým příběhem (a tak i vizuální podobou) odlišná. Zatímco Ústí nad Labem bylo před válkou přezdíváno "malým Hamburkem", Teplicím se říkalo "malá Paříž". Přestože také leží v Mostecké hnědouhelné pánvi a průmysl byl (podobně jako v Ústí) určujícím faktorem jejich rozvoje posledních 150 let, klíčovým vlivem bylo lázeňství. Obě tendence se od poloviny 19. století v Teplicích hodně sváří a dodnes není rozhodnuto, kterou z těchto (do velké míry) protichůdných cest se město vydá.
Bohatá lázeňská minulost se odrazila i na koncepci města a jeho architektuře. Nejde přitom jen o velké množství lázeňských budov, ale o celkové urbanistické pojetí. A tak v konkurenci industriálního Ústí nebo biskupských Litoměřic mohou i Teplice nabídnout do architektonické databáze severních Čech něco specifického.
Garantem projektu je obecně prospěšná společnost PRO POLIS Teplice. V oblasti architektury jsme se dříve zabývali jednak odbornou garancí rozvojových projektů ve městě, jednak popularizačními projekty, jako je audiostezka www.audioteplice.cz.

"Co člověk nezná, to se mu snadno ničí. Obnova paměti je problematizací destrukce. Pokud člověk ničí něco, co zná, k čemu má vztah, nemívá z toho dobrý pocit. Nelze již zničit věc „bezmyšlenkovitě“. Přicházejí úvahy, přehodnocování, výčitky svědomí apod. Pokud bychom přešli z roviny věcí do roviny živých bytostí, minimálně od doby holokaustu/šoa je známo, že snáze se zabíjí 10 000 neznámých lidí než jedna či dvě osoby blízké. Podobně je to s domy. Paměť je otroctví, neexistující paměť je smrt zaživa. Paměť je svazující a obsedantní svými neměnnými obsahy, kterým nemůžeme uniknout, i když nás už vůbec nebaví a nemáme chuť se jimi zabývat, naopak život bez paměti je sérií vzruchů, těkáním, které je vlastně smrtí mozku. Je nutné si uvědomit, že oba přístupy k paměti jsou legitimními možnostmi. Co je ovšem nesporné, že sebeintelektuálnější důvody pro smazání paměti končí v barbarství a demonstraci primitivnosti, nejsou schopny dlouhodobě udržet vyšší stupeň kultury. Naopak uchovávání všeho vede k otroctví danosti." Matěj Páral na konferenci Průmyslové dědictví Ústeckého kraje, 2008
"Po dlouhý době tady vyrostla generace, která k tomu tady možná cejtí nějakej normální vztah." Tomáš Lichtenberg ve vlaku Ústí-Praha, 2009

Co tedy děláme?

Exhumujeme mrtvé nebo vyhnané architekty, louhujeme ze stokrát přestavovaných budov jejich podstatu, hledáme to, co ve městě mohlo stát, ale nestojí, co bylo zbořeno, zavrženo i milováno. To, co vytváří a ovlivňuje životy Tepličanů. Architektonickou paměť, životní prostor, genius loci. Oživujeme povědomí o stavbách, kterým se v Teplicích přes jejich nespornou kvalitu nevěnuje pozornost nebo jsou dokonce ničeny a barbarsky přestavovány. Soustřeďujeme informace o stavbách a architektech, kteří se promítli do tváře města.

Metodika práce

Objekty, které zveřejňujeme, musí vykazovat architektonickou kvalitu, případně odrážet názory a fenomény své doby v architektuře. Mechanicky toho dosahujeme selekcí autorů a staveb podle několika kritérií:

výskyt autora v odborné literatuře
výskyt autora ve webových databázích
výskyt autora nebo stavby v dobových publikacích
kvalita v kontextu dobové scény
reprezentace určitého fenoménu
vliv projektu na město

O nás

PhDr. Ing. arch. Lenka Burgerová, Ph.D.

Ing. arch. Jan Hanzlík (1987, Teplice) - koordinátor projektu Teplice-Teplitz.net, absolvoval Gymnázium Teplice a Fakultu architektury ČVUT v Praze. Strávil 2 roky na praxi v architektonické kanceláři 3+1 architekti a s Janem Kolmanem založil v Teplicích architektonickou kancelář 2teliér. Zároveň je částečně zaměstnán na NPÚ v Ústí nad Labem jako specialista. Rozkrýváním architektonické paměti si sám pro sebe a možná i pro jiné snaží nalézt odpovědi na otázky identity severních Čech.

Bc. Jan Kolman (1985, Teplice) absolvoval Gymnázium Teplice, bakalářský program architektura na ČVUT v Praze a nyní studuje architekturu na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci, praxi absolvoval v kanceláři 3+1 architekti. Spolupůsobí v o.p.s. Pro-Polis Teplice, o.s. Pro arte beuronensis, v teplickém skautingu. Příležitostně se živí jako grafik.

Ing. Jakub Mráček (1985, Teplice) absolvoval Gymnázium Teplice a poté studoval na Vysoké škole chemicko-technologické bakalářský studijní program Chemie a technologie materiálů a Makromolekulární chemii. V současnosti na téže škole dokončuje studium učitelství chemie. Působí ve výkonné radě o.s. Pro arte beuronensis – Společnosti pro obnovu kaple Gymnázia Teplice a jako předseda střediskové rady střediska Teplice 2 v rámci Junáka – svazu skautů a skautek ČR. Je jedním ze zakladatelů o.p.s. Pro polis Teplice a vede její správní radu. Je iniciátorem projektu audioteplice.cz, podílí se na řadě popularizačních projektů.

Mgr. Petr Štádler (1980, Teplice) absolvoval Gymnázium Teplice, poté vystudoval anglistiku a amerikanistiku + český jazyk a literaturu na FF UK a Soudobé dějiny na FSV UK. V současné době pracuje jako překladatel beletrie.

Mgr. Lukáš Janšta (1986, Ostrov) absolvoval Gymnázium Teplice, v současnosti dokončuje právnická studia na Univerzitě Karlově. Na projektu Teplice/Teplitz spolupracuje jako fotograf.

Obecně prospěšná společnost PRO POLIS Teplice Pro polis charakterizujeme jako platformu pro animaci Teplicka. Vzniká z potřeby aktivně reagovat na to, že Teplice jako město, kde chceme žít, nemá konkrétní vizi své budoucnosti a na jeho rozvoji to začíná být vidět. Jako hlavní příčinu vidíme především to, že vedení města takřka s nikým nekomunikuje. Pro polis má proto být především místem otevřených diskuzí nad budoucností Teplic. Název je slovní hříčkou, která se odkazuje na řecké slovo polis znamenající obec nebo stát; propolis je také jedním ze včelích produktů, kterým včely desinfikují úl a který používají jako jakýsi tmel. Pro polis chce být právě takovým tmelem pro rozdrobenou občanskou společnost v Teplicích.

Spolupracujeme s

Občanské sdružení 400/27 Garant projektu Ústí - Aussig.net (www.usti-aussig.net). Sdružení v roce 2001 založila skupina tehdejších studentů Institutu tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě. Jejich cílem je především organizování dlouhodobějších dokumentaristických fotografických projektů, které mají ale přesah i do dalších oborů, například do sociologie či architektury. Sdružení má za sebou v tuto chvíli už několik projektů: V letech 2001 a 2002 organizovalo roční fotografické mapování života v Ústí nad Labem . V letech 2005 a 2006 pak členové sdružení pracovali na projektu Obrázky z mé rodné vesnice Lipová – Spansdorf 1915 – 2005 (www.lipova-spansdorf.net), který vychází z díla někdejšího ústeckého archiváře F. J. Umlaufta.