Středisko občanské vybavenosti Za Nemocnicí

Spoluautor:

Milan Míšek - (Krajský projektový ústav Ústí n.L.)

Spoluautor:

Jan Kouba - (Krajský projektový ústav Ústí n.L.)

Spoluautor:

Míťa Hejduk - (Krajský projektový ústav Ústí n.L.)

Účel stavby:

Polyfunkční dům

Výstavba:

1966 - 1970

Sloh:

pozdní funkcionalismus, brutalismus

Lidový název:

Perla

O stavbě

V době kdy vznikal tento projekt bylo již řetenické sídliště z valné části dokončeno, stále však postrádalo potřebnou občanskou vybavenost a některé služby. Středisko a k němu přiléhající věžové domy v podstatě tvoří jeden celek, který měl být výtvarným a panoramatickým dotvořením sídliště.

Z původního záměru vytvořit náměstí, obklopené obchody a službami, architekti nakonec dospěli až ke komornějšímu konceptu atria s přízemními pavilony, doplněného zelení a uměleckými díly od tehdejších předních umělců - rotační travertinový útvar od Vladimíra Preclíka, plastiku Květ od Stanislava Hanzíka a betonovou grafiku od teplického výtvarníka Zdeňka Veselého. Na výtarném zpracování interiérů, především restaurace a kavárny, se podíleli M. Šavel a J. Kyselka. Ve své době byl projekt hodnocen jako zdařilý, mimojiné i proto, že i přes podprůměrnou materiálově-technickou základnu tehdejšího stavebnictví nepůsobí výsledný projekt jako nepovedený kompromis, jak se k nevoli architektů velmi často stávalo.

O projektu sídliště se zmiňují architekti v následujících rozhovorech:

• Rozhovor s Milanem Míškem na našem webu
• Rozhovor s Janem Koubou a Milanem Míškem v publikaci Husákovo 3+1, kde se mimojiné dozvíte:
  

  Při projektování řetenických věžáků jsme měli s Honzou velký malér, protože jsme si dovolili vnitřní stěny panelů v bytech omítat. Vybraná četa zasloužilých stachanovců si začala stěžovat přes média strany a vlády, jak je možné, že architekti navrhují bytové stavby s omítkami a navíc s použitím venkovních pískovcových obkladů, což byl v té době obrovský prohřešek. Mluvíme o Řetenicích, kde jsou dva věžáky na železobetonových nohách, na svou dobu dosti výjimečné stavby. Protože tehdy ještě neexistovaly zvedací prostředky, montáž probíhala pomocí tzv. labutí šíje. Tak to tedy vypadalo na dost vážný prohřešek! V říjnu roku 1971 ale přijel do Teplic na nějakou konferenci do Sklo Unionu Gustáv Husák. A protože tam neměli dost důstojný prostor pro slavnostní oběd, pohoštění připravili v restauraci Perla na řetenickém sídlišti v sousedství věžáků. A Husák tehdy prohlásil: vidíte soudruzi, tohle je vzor socialistické výstavby! Ptal se, kdo to navrhoval, a my jsme byli pošimráni a především zachráněni. Právě na počátku 70. let se tato výstavba dokončovala. Tehdy se nám také podařilo přes Fond výtvarných umělců a architekty získat spolupráci sochaře Vladimíra Preclíka (který byl tehdy na indexu). Preclík pro toto sídliště zhotovil centrální plastiku v prostoru atria.

Sídliště v Řetenicích

Sídliště v Řetenicích bylo projektováno od konce padesátých let jako první komplexní projekt moderního sídliště v Teplicích. Celou projekci prováděl kolektiv autorů Krajského projektového ústavu, zpočátku pod vedením architektů Moravce a Vejla, později se do projektu přidali mladí architekti Milan Míšek a Jan Kouba.

Další projekty v rámci řetenického sídliště:

Experimentální bytový dům Duchcovská-Libušina

Věžové domy za nemocnicí

Publikováno v

Středisko občanské vybavenosti Za Nemocnicí. In Architektura ČSR : Revue svazu čs. architektů. 1971, 5, s. 212. [článek]

Kol. autorů. 20 let práce Krajského projektového ústavu v Ústí nad Labem. Vydal Krajský projektový ústav Ústí nad Labem, 1970, s. 32. [kniha]

Literatura

KOUKALOVÁ, Šárka. Rozhovor s Janem Koubou a Milanem Míškem v Teplicích. In Kol. autorů. Husákovo 3+1 : Bytová kultura 70. let. 1. vyd. Praha : VŠUP, 2007. s. 368. [příspěvek]