Synagoga

Spoluautor:

Wilhelm Stiassny

Spoluautor:

Hermann Rudolph

Účel stavby:

Sakrální stavba

Výstavba:

1875 - 1882

Sloh:

neorenesance, maurský sloh

Historický název:

Neue Israelitische Tempel

Lidový název:

Templ

O stavbě

Židé žili v Teplicích již od středověku. Původně využívali starou synagogu, která se nacházela uprostředi ghetta v centru města, ta však přestala v 19. století kapacitně vyhovovat rostoucí židovské obci, která byla v roce 1890 s 1 865 členy druhou největší židovskou obcí v Čechách. V roce 1872 zakoupila obec pozemek na Židovském vrchu, na který nechala záhy zpracovat architektonický návrh od vídeňského architekta Wilhelma Stiassneho. Podrobné plány zhotovil teplický stavitel Hermann Rudolph. Jediné indicie, které však nasvědčují autorství W. Stiassneho jsou zprávy Chrámového spolku, veškerá dokumentace k budově je signovaná H. Rudolphem. Je tedy možné, že synagoga nebyla stavěna podle Stiassneho návrhu.

V roce 1879 byl založen Chrámový spolek, který na stavbu shromažďoval peníze a staral se o její propagaci a organizaci. V létě roku 1880 bylo definitivně rozhodnuto o realizaci Rudolphových plánů, základní kámen byl položen 28. prosince 1880, stavební práce započaly v březnu 1881. Již záhy se objevil problém se sedáním základů a pilíře, které měly nést kupoli, musely být strženy a znovu vystavěny s výztuží ze železných nosníků. 6. září 1882 byla stavba zkolaudována. Celkové náklady se vyšplhaly na 100 000 zlatých, zčásti krytých půjčkami a hypotékami. Vysvěcení nové synagogy se konalo 10. září 1882, stavba byla postupně dokončována za provozu, například interiérová ornamentální výmalba byla pořízena až v roce 1905.

Stavba byla pozoruhodnou kombinací neorenesančního slohu a maurských vlivů. Taková kombinace byla u synagog poměrně častá - neorenesance dodávala stavbě patřičnou vážnost a monumentalitu, zatímco orientální prvky odkazovaly na židovskou pravlast Palestinu. Zřejmě "nejorientálnějším" prvkem byla ústřední kupole, doplněná čtyřmi menšími. Interiér byl bohatě vymalován arabeskami, vycházejícími z orientální i evropské ornamentiky. Synagoga měla 734 míst k sezení v přízemí pro muže a 638 na dvou patrech galerií pro ženy, což ji řadilo mezi největší v Českých zemích.

V roce 1938 teplická židovská obec ze známých příčin prakticky přestala existovat a synagoga ztratila své využití. Ačkoli město mělo úmysly adaptovat stavbu na muzeum či koncertní sál, v noci ze 14. na 15. března při nepokojích vyvolaných místními nacisty vyhořela a záhy bylo rozhodnuto o jejím stržení.

Zlikvidovanou synagogu připomíná pomníček, umístěný o něco níže v Lipové ulici z dílny architekta Milana Míška.

Literatura

SPÁLA, Radek. Židovská obec a synagoga v Teplicích. Teplice: Regionální muzeum, 2000.

Kde stavba stála

Mapy.cz

Výskyty v jiných databázích

Wikipedie:
cs.wikipedia.org

Zaniklé obce:
www.zanikleobce.cz

Zničené kostely:
www.znicenekostely.cz