06. 02. 2012 | Na webu je nová stavba - středisko občanské vybavenosti za nemocnicí z produkce architektů Míška, Kouby a Hejduka z tehdejšího Krajského projektového ústavu. Středisko se známou restaurací Perla vzniklo jako poslední stavba téměř patnáct let trvající výstavby řetenického sídliště a mělo pro něj sloužit jako centrum nákupní i kulturní. Díky lidskému měřítku a plastikám umělců Preclíka, Hanzíka a Veselého se jedná o poměrně zdařilý projekt, který byl pozitivně přijat i v dobovém odborném tisku.

17. 01. 2012 | Našim libereckým kolegům jistě uděláme radost tím, že zveřejňujeme kartu Heinricha Fanty, jednoho z nejvýraznějších libereckých architektů počátku 20. století. Současně s tím jde ven i jeho (zřejmě) jediný projekt pro Teplice - soutěžní projekt na reálnou školu, který vytvořil ještě ještě před odchodem z Vídně do Liberce s kolegou Karlem Freymuthem.

04. 01. 2012 | Díky osobnímu nasazení našeho libereckého kolegy Jardy Zemana v pátrání po informacích o architektu-staviteli Aloisi Vavroušovi Vám nyní můžeme přinést dobová vyobrazení jednoho z nejavantgardnějších domů v Teplicích. Pocházejí z monografie, kterou firma Vavrouš a syn vydala samonákladem jako propagační materiál. Za povšimnutí stojí především perspektivní kresba a také objev "dvojčete" domu v Praze.

07. 12. 2011 | U karty Kristova kostela ("Zeleného") jsme zveřejnili nové fotky z konce 60. let, tedy z doby, kdy kostel již chátral, ale většina detailů, především na fasádách, byla stále dobře zachována. Součástí je i snímek katastrální mapy z 60. let, aby bylo možné kostel přesně lokalizovat. Děkujeme tímto panu Ostroveršenkovi za to, že kostel v roce 1967 nafotil a farářce Daniele Klimešové za to, že nám fotky poskytla.

30. 11. 2011 | Rudolf Bitzan navrhl ve dvacátých letech již jako vážený drážďanský architekt v Teplicích dvě stavby - Městské (dnes Krušnohorské) divadlo a kino Olympia (Oko). To ale nebyly jeho první projekty pro Teplice - již o dvacet let dříve se zúčastnil soutěže na Reálnou školu, tedy dnešní gymnázium. Tehdy nebyl v soutěži vůbec oceněn, i přesto byl jeho projekt otištěn v prestižním časopise Der Architekt.

25. 11. 2011 | Karel Hubáček, jedna z největších osobností, které tvořily Teplice, zemřel. V 80. letech se podílel na projektech libereckého atelieru SIAL, které chtěly vrátit centru města "městskost", kterou ztratilo během předchozí nesmyslné destrukce. Jakožto vůdčí osobnost SIALu inspiroval celou generaci architektů, mezi jeho vrcholná díla patří vysílač na Ještědu a Dům kultury v Teplicích.

08. 11. 2011 | Zajímavá osobnost světa divadelní architektury - průkopník jevištní techniky a autor řady inovativních řešení v oboru Adolf Linnebach - je nyní i na našem webu. Je autorem původního technického vybavení Krušnohorského divadla, ve své době označovaného za nejmodernější divadlo u nás.

02. 11. 2011 |

Po letech záměrného chátrání dnes definitivě padl dům „U Císařského pozdravu“ (č.p. 41). Připomínal svým jménem místo, kde se císař Ferdinand I. Rakouský a car Mikuláš I. roku 1835 vzájemně potkali ve svých vozech a pozdravili se. Místo v blízkosti tohoto domu bývalo v dlažbě označeno velkou kamennou deskou.

Krom klasicistního domu tak mizí i kus příběhu města, který se špatně nahrazuje.

Původně se však dům jmenoval jinak a dokonce ani nebyl hotelem. Od počátku 18. století, kdy byl pravděpodobně vystavěn, ho vlastnila řeznická rodina, která také v přízemí provozovala svou živnost. Až do požáru v na konci 18. století měl dům podloubí, to však při přestavbě obnoveno nebylo . Od roku 1802 je pak dům zmiňován jako "U zelené hvězdy". Od dvacet let později objekt kupuje magistrátní úředník Jan Kroh (možná Jan Kruh) a přestavuje jej na hotel Russie. Pouhé tři roky nato jej přejmenovává na Kaisergruss.

Dům ještě opakovaně změnil majitele, v polovině 19. století se dočkal klasicistní přestavby. Po vyhnání poslední majitelky Elizabeth Wishaupt v roce 1945 byl dům postupně převeden na několik státních podniků. Jeho poslední rekonstrukce proběhla v roce 1956, deklarovaný zájem současného majitele dům strhnout vedl k tomu, že se k opravám nepřistoupilo ani po roce 1989.

O podivných okolnostech demolice vyšel 4.11.2011 článek v regionální MF Dnes.