Výmalba kaple kláštera boromejek

Účel stavby:

Sakrální stavba

Výstavba:

1888

Sloh:

beuronský sloh

Historický název:

Klosterkirche der Schwestern des heiligen Karl Borromäus zu Teplitz in Böhmen

O stavbě

Teplický klášter milosrdných sester Karla Boromejského byl postaven roku 1865, jeho součástí je unikátní kaple. Roku 1888 ji vymalovali emauzští mniši v tzv. beuronském stylu. Návrhy na výmalbu v Teplicích pocházejí především od Fridolina Steinera – P. Lucase (1849-1906). Mohl být i autorem kartonů pro přenos návrhů na stěnu a malby několika hlavních postav na oltářní stěně. Jde o jeho poslední (a na našem území jediné samostatné) dílo. Jeho nejdůležitějším pomocníkem byl bratr Ephrem König (1873 - 1950), který se krátce před tím stal v Beuronu oblátem. Prací se zúčastnil i bratr Gottfried Westhof (který byl v roce 1911 odeslán do kláštera v Maria Laach) a bratr Heinrich Reichmann. Pod díly je podespán i jistý Weiss, což může být Andreas Weiss z pražských Emauz.

Práce beuronských umělců se podle kroniky boromejek netýkala pouze malířské výzdoby, ale také stavebních úprav (zbudování dvoupatrové oratoře), vybavení interiéru (v archivu kláštera v Beuronu byly nalezeny návrhy z poloviny osmdesátých let 19. století na oltář nebo svícny) nebo i malířské výzdoby částí exteriérů kláštera (dle fotografií se dá usuzovat na výzdobu terasy).

Za druhé světové války byl klášter obsazen četnictvem, po roce 1945 sloužil coby obecná škola a ubytovna pro řecké děti, řádové sestry v klášteře mohly zůstat až do roku 1950, kdy byly odvezeny do Albrechtic. Po tomto zásahu StB klášter nebyl využíván, až na samotnou kapli, která sloužila jako skladiště zeleniny a zboží obchodní organizace Prior. V té době byly do zdí vtesány elektrické rozvody, oltář a vnitřní vybavení kaple zmizelo, varhany byly rozebrány a některé jejich části použity na doplnění nástroje v kostele Nejsv. Kříže v Teplicích. V průběhu obrodného roku 1968 se v místním tisku vedla diskuse, zda-li je takové ničení přípustné. Po příjezdu vojsk Varšavské smlouvy a utužení poměrů bylo všem diskusím konec a kaple byla ničena dál.

V roce 1989 se Městský národní výbor v Teplicích rozhodl prostoru kaple využít “civilněji” – přestavět jej a zpřístupnit veřejnosti. Cílem bylo přeměnit ji na školský klub. Investiční záměr v hodnotě pět a půl milionu korun se ale neuskutečnil, jelikož přestavba měla být převážně provedena v rámci tzv. “Akce Z”. Do Sametové revoluce se však stihly některé úpravy, např. vytrhání opukové podlahy a demontáž vitrážových oken, instalace rozvodů a kovového točitého schodiště na kůr, zazdění průzoru z ambitu a přístupu na kůr přímo z druhého podlaží kláštera.

Na počátku devadesátých let byl celý objekt bývalého kláštera včetně kaple prodán městským úřadem za symbolickou částku Gymnáziu Teplice, aby zde mohlo sídlit tzv. “malé gymnázium”. V současnosti o kapli pečuje občanské sdružení Pro arte beuronensis - Společnost pro obnovu kaple Gymnázia Teplice, které ve spolupráci se školou postupně provádí rekonstrukci prostory.

Odkazy

Audiostezka:
www.audioteplice.cz

Kaple Gymnázia Teplice:
www.gymtce.cz

Pro Arte Beuronensis:
www.pro-arte.cz

Výskyty v jiných databázích

Zničené kostely:
www.znicenekostely.cz