RSS Facebook

Karta stavby 

Soutěžní návrh na přestavbu centra 1933 (I. cena)

 
Teplice - centrum
Autor:
Hans Richter
Účel stavby:
Urbanismus
Výstavba:
1933
Sloh:
nová věcnost, funkcionalismus
O stavbě

V roce 1933 vyhlásilo město dvě urbanistické soutěže – na přestavbu centra a na rozvoj města jižním a jihovýchodním směrem. Úvahy o asanaci židovské čtvrti se objevují v Teplicích už od konce 19. století a tato, ač malebná tak hygienicky nevyhovující, nuzná čtvrť byla dlouhodobě trnem v oku reprezentantům města i lázní. „V této již dlouhou dobu hygienicky zanedbané části města se toho od doby středověku změnilo jen málo. (…) Budovy nemají žádný umělecký půvab, snad krom starého židovského chrámu, jehož kouzlo ale spočívá i v umístění v těsné staré zástavbě, bez níž bude ztraceno. (…) Dále je do asanačního okrsku zahrnuta i zástavba v ulicích Krupská, Dlouhá a dopravně vytížené křížení ulic Nádražní [dnes Masarykova, pozn. aut.] a Krupské, známé jako zamotaná křižovatka. Toto území samozřejmě vyžaduje dostatek taktu – historické náměstí s radnicí, půvabné náměstí Zámecké s Claryovským zámkem, zámecký a děkanský kostel, skvostný trojiční sloup, Městské lázně [myšleno Pravřídlo, pozn. aut.], Panský dům, Knížecí a Sofiiny lázně je nutné co možná nejvíce ušetřit a uchránit od razantních zásahů.” Počítalo se s demolicí 335 domů s přibližně 6 000 obyvateli, jediné stavby, které se měly v okrsku zachovat, byly některé lázeňské domy. V Teplicích se tak vlastně řeší témata, které se v centrech obdobně velkých českých měst začalo řešit až po válce – dopravní řešení centra a požadavek na hygieničtější zástavbu. Fakt, že na řešení tohoto problému byla vypsána architektonická soutěž, dokládá, že záležitost přestavby centra byla vnímána jako klíčový problém, který se nedá vyřešit pouze jedním návrhem, ale je nutné přinést dohromady různé názory a vzájemně je porovnat.

Všechny známé soutěžní projekty vytvářely hlavní třídu mezi křižovatkou u divadla a Zámeckým náměstím, kam měla být svedena automobilová doprava i tramvajová dráha, a některé návrhy situovaly mezi tuto třídu a lázeňský park nové lázeňské budovy. Známy jsou nám bohužel pouze projekty, které dosáhly na přední místa.

První místo získal projekt Hanse Richtera a stavitele F. Hirsche, který nejvyváženějším způsobem přistupoval ke tvorbě nového prostoru a zachování starého. Richter ponechal jako jediný nedotčené Zámecké náměstí, neboť přes něj vůbec nevedl hlavní třídu, pro jejíž pokračování na západ hodlal prorazit novou ulici z Dlouhé ul. ke gymnáziu. Bloky, které by byly asanací narušeny, plánoval scelit domovní řadou a v nově vzniklém prostoru podél hlavní třídy plánoval postavit funkcionalistické solitérní budovy na půdorysu písmena U. Mezi hlavní třídou a parkem navrhl umístit nový lázeňský dům s vnitřním dvorem, orientovaným do parku. Jako novou kvalitu chtěl také vytvořit nové náměstí severně od Zámeckého, právě v místě, kde by se hlavní třída stáčela západním směrem a podobné náměstí navrhuje i na křižovatce u divadla.

Velmi kladně projekt hodnotí také porota: „Porota oceňuje na projektu především to, že s výjimečným citem reaguje na charakter lázeňského města. Jako jediný navrhuje spojení Nádražní-Myslivecká-Duchcovská rovnou hlavní třídou s vytvořením nové křižovatky v místě, kde nenarušuje hodnotný obraz města. Promyšlenou kombinací asanace a zachování velké části existujících domů starého města současně projekt zaručuje i ekonomickou proveditelnost. Chvályhodné je také umístění nového lázeňského domu s příjemným dvorem orientovaným do lázeňského parku a s dvěma uzavřenými parkovacími plochami. Navrženým řešením západní strany hlavní třídy s intimnějšími zelenými prostory mezi jednotlivými budovami bude zeleň lázeňského parku dílem vtažena do nové obchodní čtvrti a zdůrazní tak lázeňský charakter města.“

Richter pro tuto soutěž rozpracoval ještě návrh lázeňského domu, který byl pojatý v čistě funkcionalistickém stylu. Hans Richter dokonce považoval vítězství v této soutěži za jeden ze svých velkých úspěchů. Je příznačné, že oproti nacistovi Kollerovi byl návrh levicově smýšlejícího Richtera daleko více internacionální.

Pro úplnost dodejme, že v roce 1969 se opět konala velká urbanistická soutěž na přestavbu centra, ve které řada koncepcí, použitých již v této soutěže byla znovu použita, především jde o průtah od křižovatky u divadla na Zámecké náměstí.

Publikováno v

Die beiden Wettbewerbe für Teplitz-Schönau (Tschechoslowakei). In Deutsche Bauzeitung 1933, s. 416-419.

Údaje o soutěži
Termín odevzdání 1933 (odevzdání neznámé, porota jednala 6. 4.)
Vyhlašovatel Město Teplice
Omezení bez omezení
Přihlášených projektů nezn.
Porotci ? Abt, městský stavební ředitel (Teplice), Ing. ? Mohr, architekt Hermann Schutt (Teplice), Ing. Zdarek (Teplice), Prof. Hans Freese (Drážďany), Prof. Dr. Karl Kühn, zemský konzervátor (Praha)
Honoráře 8000 Kč, 2000 Kč, 2000 Kč
1. cena Hans Richter, Drážďany; F. Hirsch, Senftenberg
první 2. cena Hans Grosser, Berlin-Charlottenburg; Peter Koller, Berlin-Spandau; ? Neumeister, Chemnitz
druhá 2. cena P. A. Müller, Heinz Zulehner, Hamburk
Zakoupené projekty

2 projekty, autoři neznámí

Další známé projekty

soutěžním projektem mohl být i návrh na přestavbu centra od Fritze Jacobiho a Franze Nickela

Realizováno dle nerealizováno
[IMG]

celková situace

Zdroj: Deutsche Bauzeitung 1933, s. 415

[IMG]

axonometrie

Zdroj: Deutsche Bauzeitung 1933, s. 415

[IMG]

perspektiva nového lázeňského domu

Zdroj: Deutsche Bauzeitung 1933, s. 415

[IMG]

perspektiva nového lázeňského domu (výřez)

Zdroj: Deutsche Bauzeitung 1933, s. 415

[IMG]

průmět Richterem navržených domů do tehdejšího půdorysu města

Mapový podklad: SOkA Teplice, fond starých map

[IMG]

rozsah asanace (tj. plošná demolice staré zástavby), navržené Richterem

Mapový podklad: SOkA Teplice, fond starých map