RSS Facebook

Karta stavby 

Sídliště Střelná

 
Sídliště | Košťany - Střelná
Spoluautor:
Evžen Benda - (Státní projektový ústav pro výstavbu měst a vesnic)
Spoluautor:
Josef Zadražil - (Státní projektový ústav pro výstavbu měst a vesnic)
Účel stavby:
Urbanismus
Výstavba:
1947 - 1958
Sloh:
socialistický realismus, sorela
O stavbě

Sídliště ve Střelné bylo projektováno v krátkém poválečném období relativní ideové svobody. Přesto jeho autoři tíhli k pojetí, které předznamenává blížící se doktrínu pozdějšího tzv. socialistického realismu.
Sídliště má rozvolněnou asymetrickou kompozicí, která reaguje na terén, bez zřetelných dominant a os, spíše v intencích zahradních měst. Původní idea sídliště byla několikrát přepracována a nakonec ani nebyla v plném rozsahu realizována, i tak se ale určitě jednalo o oblíbené dělnické bydlení, svůj podíl na celkovém působení má i umístění na úpatí krušnohorského masivu.
Na sídlišti bylo počítáno s 495 byty, bylo využito typizační technologie T 12, T 13, T 14 a T 52, hustota obyvatel byla 237 obyv./ha. Dnes je příjemný dojem ze sídliště výrazně narušen ohrazenými pozemky rodinných domů.

Výňatek z textu Jiřího Hrůzy o sídlišti z časopisu Architektura ČSSR, 1958:

Sídliště je umístěno na úpatí Krušných hor, severozápadně od města Teplic a v době jeho založení bylo plánováno jako součást sídlištního pásu Křižanov-Hroby-Střelná, který měl být v těchto místech vybudován jednak jako náhradní obytný prostor pro obyvatele rušených obcí na uhelné sloji, jednak jako sídliště pro nové pracovníky sousedních důlních závodů. Pro absolutní nedostatek vhodných ploch pro výstavbu v tomto prostoru se výběr staveniště neobešel bez obtíží a nakonec byla zvolena plocha severně od staré obce Střelné na původně zalesněném svahu s příčným spádem kolem 6 %, v nadmořské výšce 410 m. Výsledný územní plán řeší napojení sídliště přístupovou komunikací z podkrušnohorské silnice se zapojením do centrálního prostoru umístěného na jihozápadním okraji zástavby. Po podkrušnohorské silnici, která je postupně budována jako náhrada za rušené komunikace v prostoru pánve, je zajištěno spojení Střelné s Litvínovem a Teplicemi. Páteří sídliště je obvodová, oboustranně obestavěná komunikace ve tvaru oválu, která ústí do centrálního sídlištního prostoru, řešeného formou okrajového náměstí, otevřeného na jihozápadní straně do prostoru pánve.

Publikováno v

HRŮZA, Jiří, et al. Stavba měst v Československu. Praha : Svaz architektů ČSR a Státní výbor pro výstavbu, 1958. 230 s. [kniha]

Architektura ČSSR : Revue svazu čs. architektů. roč. 1958, č. 2, s. 64. [článek]

[IMG]

pohled na ústřední část sídliště se školou po dostavbě

Převzato ze: Hrůza a kol. Stavba měst v Československu

[IMG]

pohled část sídliště po dostavbě

Převzato z: Architektura ČSSR, 2/1958

[IMG]

situace sídliště

Převzato z: Architektura ČSSR, 2/1958

[IMG]

ústřední část sídliště

Foto: Jan Hanzlík 04/2010

[IMG]

ústřední část sídliště

Foto: Jan Hanzlík 04/2010

[IMG]

východní část sídliště

Foto: Jan Hanzlík 04/2010

[IMG]

východní část sídliště

Foto: Jan Hanzlík 04/2010

[IMG]

východní část sídliště

Foto: Jan Hanzlík 04/2010

[IMG]

portál ve stylu raného socialistického realismu

Foto: Jan Hanzlík 04/2010

[IMG]

mladší, západní část sídliště

Foto: Jan Hanzlík 04/2010